Ach to „kdyby“ – Jste teď a tady?

Ach to „kdyby“ – Jste teď a tady?

Jak už možná víte, tak jako vášnivá golfistka do běžného života přenáším to, co prožívám když tuto hru hraju.
Golf je pro mě paralela životních etap. Jen s tím rozdílem, že v golfu výsledky svého jednání vidím prakticky okamžitě, což v běžném životě tak být nemusí.

Nedávno jsem hrála takzvaný „kdybygolf“.  To je svým způsobem ideální hra. V „kdybygolfu“ byste otiž strčili i Tigera Woodse do kapsy. Má to ale jeden háček, je to jenom kdyby …

„Kdybygolf “ má s běžným životem společného víc, než si možná myslíte.

Trochu jsem tu svou hru rozebírala a našla jsem jakousi časovou smyčku, ze které se mi vytrácel přítomný okamžik. Vím, že přítomný okamžik je teď hodně aktuální téma, ale tenhle konkrétní moment byl pro mě klíčový.

Představte si, že jste na jednu ránu od jamky. Pálíte směrem na green a … nic. Míček je někde v … lese. A teď to začne: „Kdybych si lépe stoupla, kdybych si lépe zamířila, kdybych nezvedla hlavu … tak bych se určitě trefila na green, nebo možná přímo do jamky.“

„ Kdyby … “ se nikdy nestalo a „ tak by … “ nikdy nepřijde.

Šla jsem ještě dál a zkoušela tomu přijít více na kloub.

Takže: Jsem připravená k odpalu, vše vypadá jak má. Dobře stojím, udělala jsem si cvičný prošvih, cítím, že je to ideální stav. Jdu do nápřahu, přichází pohyb těla a rukou, hůl se blíží k míčku a… v ten okamžik zvednu hlavu, koukám a očekávám míček na určitém místě. Už nejsem v přítomnosti.

Prakticky se v tu chvíli dívám do budoucnosti.

A v ten stejný okamžik se hůl dotýká míčku. Míček si samozřejmě letí svým vlastním směrem a je mu úplně jedno, jaká byla moje představa, nebo očekávání. Dokonce mám pocit, že se potutelně culí a myslí si: „Letím si kam chci, protože jsi mi nevěnovala pozornost. Nebyla jsi se mnou.“

A to je přesně ten moment, ta ztracená přítomnost. Očekávala jsem jistou dráhu letu a v okamžiku úderu už jsem byla v budoucnosti. Tímhle jedním okamžikem jsem si zmařila celou přípravu.

Přijde Vám to povědomé? Nebo si takovéto momenty vůbec neuvědomujete?

Stává se Vám, že se soustředíte spíše na to, co přijde, nebo by mělo přijít a přítomnosti tím pádem nevěnujete pozornost? Zlobíte se potom na to, co se stalo?

Je to takový „kdybyživot“, ve kterém očekáváme budoucnost, která nikdy nepřijde a pak se babráme v minulosti, kterou už nikdy nezměníme.

Přestaňte si komplikovat život.

Buďte duchem přítomni. Buďte teď a tady.

To vám ušetří spoustu času, posune vás to dál, směrem kterým chcete jít. A hlavně, zbaví Vás to nepříjemných pocitů a nejspéše i stresu.

Hlavu vzhůru, být duchem přítomen můžete natrénovat.

Zažívám to na vlastní kůži, stejně jako někteří lidé kolem mě. Jen se soustředit a zvládnete to také.

Pokud potřebujete pomoc, jsem tu pro vás. Napište mi a domluvíme si nezávazný 15min telefonát, nebo videohovor.

Přeji Vám pohodový den.

iItka

Pokud vás článek inspiroval, tak ho sdílejte.Třeba pomůže někomu ve vašem okolí.

Sdílet

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace, Zásady používání souborů cookies

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít